Nemoci mocných

Úterý v 12:59 | Lukíno

Nemoci mocných


Podlehl
nemoci,
touží
po moci,
sžírán
emocí,
probdí
tři noci.

První
ženu
ovládá.
Druhou
vládou
zamává.
Třetí je
už Vůdce,
konce
strůjce.




Moc kazí,
my nazí,
shlížíme
rádoby
Bohu
pod nohy.
Ukryti
v nicotnosti
zla už bylo
dosti.


Vzývám
nebe
v bezmoci
až zebe
s ženou
co miluji
moci se
zbavuji.




TOPlist
 

TMA

Pondělí v 10:50 | Lukíno

TMA


Tma tmoucí,
spí i pavouci.

Nic se s ničím
pojí.
Netopýr se
bojí.

Přes
pavoučí
pletky,
mucholapky
snědky.
Dopřává si
večeři,
nenarazí
do dveří.
Řízení má
v malíku,
bere teď
i za kliku,
v závodním
tom tempíku
vletí
do kurníku.



Tmu
zamknul
netopýr,
do peřin
zaplul
výr.

Tma usíná,
pavouk zívá,
snídaně ta naň
nezbývá.



TOPlist

Mysl

14. února 2017 v 9:00 | Lukíno |  Básně

MYSL


Když jazykem
myslel jsem,
och, myslel jsem si,
jak se mám.
Myslí
svojí sváděl se,
a mysl nehledal.



No, objevil se
mírný pán.
A mysl nastavil mi
tak, tak a tak.
No, víc vám nepovím,
klíč mám schovaný
u dveří.



TOPlist
 


My

10. února 2017 v 8:26 | Lukíno |  Básně

MY


Ptačí pírko začlo psát,
se slovy si pohrávat.
Brk se hbitě pohybuje,
srdce poety vymaluje.


Již za nemnoho dnů,
spojí nás pouto snů.
Pak nebudeme,
já a ty,
ale již jen
my.
Co mé srdce blaží,
že my jsme my,
již mnoho dní.



Patřím k tobě,
jak den k noci,
jak země k slunci.
Patříš ke mně,
jak leknín k hladině,
jak minuta k vteřině.


TOPlist

Až pak

3. února 2017 v 7:11 | Lukíno |  Básně

AŽ PAK


I kdybych zlíbal tisíce rtů,
bez lásky
by to bylo
jen tisíce plytkých doteků.


Proto ptám se:


Kdy dotknu se tvojí ruky?
Kdy stvoříme živou pletenku z mouky?
Kdy pohladím tvoje skráně?
Kdy povýskáme se jemně?


AŽ podstata naše splyne.
AŽ poznám: "Té a né jiné".
AŽ i vrásky tvého čela,
budou patřit k zbytku těla.
AŽ i smutek našich očí,
bude harfou jež nitro rozezvučí.
AŽ náš pohled bude ryzí.
AŽ se nikdy neodcizí.
AŽ SE SLOVO AŽ
ZMĚNÍ NA TEĎ V NÁS.



PAK i jeden dotek rtů,
bude fontánou citů.
PAK i jedno pohlazení,
bude rosou rozednění.
PAK i jedno povýskání,
bude žní našeho zrání.
PAK i jedna pletenka,
bude láskou pro nás dva.




TOPlist

Svatební zahrada

2. února 2017 v 8:13 | Lukíno |  Básně

Svatební zahrada


Slunce si sklopí oči,
měsíc se pootočí,
stálice stáhnou jas,
moře se uklidní,
je tu den svatební.


Věj, milý větře!
Duj zhluboka!
Vůně ať skvostná,
nás se dotýká.


Prosycená láskou a chtěním,
pokorou i porozuměním,
něhou a stálostí,
nádhernou věrností.

Věj větře, duj!
Věj, zesiluj!
Voňavka zahradní,
nás všechny provoní.


Zahradníku milený,
se zahradou spojený,
navždy bdi nad ní,
ať tě okrášlí.


Zahrado, ty spanilá,
příjemností ztepilá,
plody nejvybranější měj,
navždy jej, prosím, uznávej.


Vál, vítr, vál!
Část lásky sňal,
nám všem radost dal,
vás, když objímal.


Slunce si sklopí oči,
měsíc se pootočí,
stálice stáhnou jas,
moře ztichne na čas.
Moře se uklidní,
je tu čas svatební.
ON JÍ políbí,
navždy se zaslíbí.





TOPlist

Krok do neznáma

29. ledna 2017 v 23:48 | Lukíno |  Téma týdne

KROK DO NEZNÁMA


Jsem psík nevelkých rozměrů.Jsem dlouhý, jak jezevčík, mrštný, jak bígl a jack russel dohromady, a možná i mnoho dalších ras od kokršpaněla přes jorkšíra, by na mě mohlo uplatnit svá rodičovská práva.
Svým nynějším páníčkům jsem byl předán za podivných okolností na vesnické návsi v blízkosti kostela za mrazivé noci jednoho říjnového večera.
Uznávám moc jsem nevoněl, klepal se jak osika, ale hned záhy jsem ucítil teplo náruče jedné roztomilé holčičky.
I ona později ucítila mé teplo, ale nebyla z toho příliš nadšená, ale byla jsem tak roztomilá, ano jsem fenka, že to přešla bez umravňovacích poznámek.



Své první týdny v této rodince jsem prožil při pracovních cestách mého páníčka. Vozil jsem se tu na sedadle, tu pod sedadlem, okupoval a okusoval jsem krabice různých tvarů a postupně se učil batolit a pak chodit a pak skákat v kanceláři na podlaze.
Nyní jsem už velká psice. U svých pánečků jsem zdomácněla a ochočila si je. Do nedávna jsem byla mistryní v letu přes cokoliv, a protože jsem zvědavá a ráda se koukám z okna, vždy jsem mrštně vyskákala jako kočka ( fuj, to je přirovnání ) po pohovce a už jsem hnízdila na úzkém vrchu pohovky. To vše, ale až do tohoto úterý.

Nevím, jak se mi to podařilo, ale najednou, když byla celá rodinka v těch jejich zájimových činnostech ( škola + práce ),jsem zavrávorala a přepadla přes rantl tak nešikovně, že jsem dopadla na to , co mám za hlavou ( krční páteř). Pak už jsem jenom ležela a čekala, čekala a čekala..... ...... Nemohla jsem se ani hnout. Ani hlavu jsem nezvedla, ani skoro víčka jsem nemohla otevřít. Nakonec se objevila ta roztomilá holčička, nyní již slečna a celá ustrašená mě nesla k veterinářce ( ani nevím, jak mě tam mohla donést, né že bych byla při těle, ale něco přece vážím ). Ta se jí snažila utišit a mě se snažila vyšetřit.Ale ani moje přední,ani moje zadní nohy, mě neposlouchaly, jen jsem bezvládně ležela.
Paní doktorka nám poradila, abychom jely do psí nemocnice. Dorazily jsme tam. Pan doktor mi moc sympatický nebyl. Dával v mé situaci trochu stupidní pokyn, abych se k němu pohybovala a hýbala tlapkami, když mu bylo jasně řečeno mými páničky, že zkrátka nic z toho mi teď nejde. Pan doktor suverénně tvrdil, že to vypadá na vyhřezlou ploténku, že jediným možným řešením je operace. Předtím mi ještě udělá nějáký rentgén a bude mě uspávat a píchat do mě nějakou fujtábláckou látku, aby dobře viděl, kde to je vyhřezlé a kde do mě potom bude řezat. Řekl taky cifru kolik to bude stát a mým paničkám se protočily panenky.
Byly celé ustrašené, tak řekly, že si to musí rozmyslet, ale ten pan doktor se mračil a říkal, že ať si s rozmýšlením pospíší, jinak se mnou bude ámen.
Nakonec se domluvili, že mě nechají v nemocnici, aby mě ráno vyšetřili. Nespalo se mi moc dobře, ale naštěstí jsem měla svůj pelíšek, tak jsem to nějak přežila.
Ráno se tam objevil mladší páníček a chtěl mě vzít zpátky domů. Nyní už jiný "fundovanější" neurolog říkal, že jsem úplně ochrnutý, že se mnou nic nebude. Když páneček trval na svém, že si mě vezme domů, tak mu dokonce vyhrožoval, že máme čas do hodiny, pak že už nás nevezmou.
Tak jsme nasedli do auta strejdy Pavla a tradá k domovu.
Moje smečka byla celá nesvá, co se mnou bude. Ale já jsem bojovnice k pohledání a mám je ráda a tak jsem jim postupně začala dělat radost. Prvně, a to mi šlo skoro od začátku, jsem začala vrtět ocáskem.
Pak jsem pomaličku zvedala hlavičku a protahovala si nožičky. Ty zadní mi šly lépe, ty přední jsem měla zpočátku zkoprnělé. Pak jsem se jako hříbatko po porodu začala vrávoravě stavět na všechny čtyři. Šlo mi to ztěžka, ale dokázala jsem to. Ale čím jsem je úplně dostala a viděla jsem, že se jim i v očích zamžilo, když jsem popošla a posléze i popoběhla jim v ústrety. Tohle všechno jsem zvládla za pouhé tři dni potom, co mě lékařská věda prohlásila za ochrnutou.Nyní po pěti dnech už chodím s větší jistotou a už jsem se byla venčit a tam jsem udělala, no víte , co nó nebudeme to rozebírat, to je impertinentní .....
To všechno dokázala láska má i mé smečky.





A jest-li vám tento příběh připadá až příliš skutečný, tak si pište, že jsem je prožila tento týden já a to díky
JEDNOMU CHYBNÉMU KROKU. Tak mnoho dobrých kroků v dalších týdnech vám přeje psice Jamie.



TOPlist

Obhájce

28. ledna 2017 v 9:13 | Lukíno |  Básně

OBHÁJCE


Ovenko,
jsi vzácná mi.
Tvá vzácnost
se časem
umocní.


Cítíš se vnitřně zraněná,
částečně i bezcenná.
Zlato však v sobě máš
a já zlatokop
tvůj jsem rád.


Rýžuji tvoje city,
kamínky upřímnosti,
karáty opravdovosti,
jež mě uchvátí.


Muži drsní,
s chladem,
v tísních,
pro kov studený
život dali.
Já zas srdce tvé
mám v dlaních,
klenot vzácný,
živý,pravý.

Slova za slovy kráčí,
ta podstatná chci načít.

Nejsem tvůj soudce,
spíše obhájce,
ač znám tě krátce,
chci tě ujistit o své lásce.

Láska i milosrdenství
na čase závislá není.
Co tě znám,
zjistil jsem,
že jsi klenot,
co chci aby
nezmizel.




TOPlist

Fanatismu bič III.

19. ledna 2017 v 16:00 | Lukíno |  Téma týdne

Fanatismu bič - III.část


Pokud někdo po přečtení mých dvou předešlých článků došel k závěru, že jsem nějakým zvláštním způsobem zastáncem fanatismu, MÝLÍ SE.
Spíše mám osobní zkušenost, že mě čas od času,za fanatika někdo označí. Povětšinou tento odsudek vysloví člověk, který se se mnou vidí poprvé v životě a tedy mě nezná, a ani si nemyslím, že jsem se v tom rozhovoru jako nějaký fanatik projevil.
Na druhou stranu chápu, že z kusých informací, které o mně ví, z předsudků a předpojatostí, které v naší společnosti kolují a ze skutečnosti, že je jednoduší odsoudit než pochopit, je pochopitelné, že mě považuje za fanatika.
Jsem tedy fanatik?

Fanatismu bič II

18. ledna 2017 v 12:00 | Lukíno |  Téma týdne
FANATISMU BIČ - II.část


A co Abraham, byl fanatik?
A zase něco ze života.
Představte si, že jste Abrahamův sloužící a teď zaslechnete, jak Bůh Abrahamovi říká:

"Vezmi, prosím, svého syna, svého jediného syna, kterého tolik miluješ, Izáka, a vydej se na cestu do země Moria a tam ho obětuj jako zápalnou oběť na jedné z hor, kterou ti označím."

Úplně tebou hrkne! To snad Bůh nemyslí vážně! Tak dlouho můj pán čekal na narození Izáka ..... tolik ho miluje .....
a Bůh to ví,a přesto po něm chce takovou oběť .... to je divné a nechutné .....

Další články


Kam dál