ADAM

4. června 2016 v 7:15 | Lukíno |  Abeceda

"Tak a začneme pěkně od ADAMA, děti ".


Při tomto vyjádření, bych se asi před třiceti lety, začal dívat rozpačitě kolem sebe.
Bibli jsem neznal ( byla totalita ) a žádného Adama jsme ve třídě neměli.
No tak ,jak to s tím Adamem, pro boha, myslí?
Nyní, po třiceti letech, Bibli znám,
no mám oní nějaké povědomí, aby to neznělo příliš nafrněně,
i o Adamovi jsem se tam něco dočet, no něco nepříliš hezkého, poměrně dost nám to zavařil,
ale co je pro mojí součastnou úvahu nejdůležitější, už vím , jak to ten učitel před třiceti lety myslel.

Jednoduše řečeno : probereme si to pěkně popořadě, nejlépe od ZAČÁTKU .

Paradoxně slovo začátek začíná posledním písmenem naší abecedy.

Tím se nabízí otázka naší první úvahy :

MÁTE RÁDI ZAČÁTKY NEBO KONCE?

A JE LÉPE ZAČÍT OD ZAČÁTKU NEBO OD KONCE?


Při reakcích na to co jsem doposud napsal trochu slyším slova některých:
"No ,no , nejsi si moc chytrej a nefilozofuješ tu moc, to dneska nikoho nebere, žij a užij, o to tu běží!§!"
No,no a to je myslím, jádro pudla, nechci být nějaký statistik a mravokárce, ale mnoho lidí moc nepřemýšlí o tom, jak začít , a jak jít tak, abych se dostal do cíle a dosáhl té mety, kterou jsem si vytyčil na začátku.
Vidíte , jak často se jen v tomto mém souvětí objevilo slovo začátek a konec v různých obměnách?

A tak ať chceme nebo nechceme, tak se nás začátky nebo konce dotýkají a jsme nuceni o nich přemýšlet.

Ale chápu ty necílevědomé lidičky, i já se musím učit dávat si cíle a dosahovat jich a učím se to poměrně již dlouho a né, že bych s tím byl úplně spokojený.

Tím se dostávám k mnou nadneseným otázkám a nemějte mi to za zlé, zase k Bibli.
V poslední knize Bible v poslední kapitole se píše o Bohu z velkým B :
"Já jsem Alfa a Omega, ten první a ten poslední, počátek a konec."
Stručné,jasné,vystižné.
Co si z toho vzít?
Zdá se , že je tu někdo , kdo má věci pod kontrolou, kdo je sleduje od začátku až do konce, kdo má , jak se říká poslední slovo, kdo ví , jak na to.
A logicky, jest-li jsme my jeho výtvorem, i my máme schopnost a touhu pochopit věci od začátku až do konce a taky dosahovat svých cílů.
To zní nadějně,že?

MÁTE TEDY RÁDI ZAČÁTKY NEBO KONCE?

Jednou mi řekl můj taťka jedno rodinné moudro, tuším od jeho tety, že by bylo nejlepší, kdyby člověk mohl znovu a znovu prožívat zamilovanost.
Bylo by to dobré nebo ne?
Asi známe všichni ten příjemný pocit, když jsme se do někoho zamilovali. Jak nás zalilo přesně nedefinovatelné teplo, vědomí, že se v nás a v někom jiném odehrává něco, co nás propojuje a stáváme se jednou duší.Asi tak nějak neuměle bych to popsal.
Kdo by to nechtěl prožívat znovu a znovu,že?
Bylo by to dobré?
Představme si muže, 50, který by se tímto moudrem důsledně řídil.
Jak by to asi vypadalo?
Měl by za sebou nejméně 5 manželství , dalších x dětí rozesetých po celé republice, možná nejen po ní.
Bylo by to tedy pro něj a pro jeho okolí dobré?
Z toho jsem si pro sebe vzal, že zamilovanost je dobrá, ale je to jenom začátek.
Kdo zůstane u zamilovanosti, nikdy nedospěje.
Oč příjemnější je vidět stařenku a staříčka, jak se šourají přes přechod, jsou v sobě zavěšení, tu a tam něco prohodí, pousmějí se a jsou mimoděk, přirozeně, důkazem, že je možné začít vztah zamilovaností, ale naplnit ho i láskou.
Zní to trochu pateticky, ale takový lidé mezi námi skutečně jsou, možná i vy jste je potkali.
Proto užívejme si věci od začátku do konce!
Ať to stojí za to!


A JE LÉPE ZAČÍT OD ZAČÁTKU NEBO OD KONCE?

To je ale blbá otázka.
A na hloupou otázku, hloupá odpověď.
Ale přečtěme si tu otázku pozorně. Možná zjistíme, že není až tak blbá.

Zdá se mi, a je to asi přirozené, že v mládí, a někdy nejenom v něm, se člověk, jak si předbíhá.
Ještě nám ani neuschlo mlíko na bradě a už bychom si chtěli nalívat vodku.
Ještě jsme ani neslezli z tříkolky a už bychom přesedlali na velorex nebo lépe BMW.
Ještě jsme se ani nenaučili abecedu a už bychom dělali práva v Plzni.
Ještě jsme ani nazasunuli první pěťák do prasátka a už bychom chtěli být generálními řediteli Agrobanky.

V dětství je tento kosmonautskopopelářský přístup úsměvný, když se ho někdo drží v dospělosti, je to smutné.
Chtít a hned mít.
To je trend dnešní doby.

Ke skutečnému cíli ale vede cesta, která sice není cílem, ale prostředkem k dosažení cíle.

Já pro sebe jsem si z toho vzal, že stojí za to přemýšlet od začátku o cíli, který si dávám , mít konkrétní vizi a pak začít postupně, jak se říká od píky, dělat kroky k jejímu uskutečnění. Pak to budou má rozhodnutí, mé cíle, mé výsledky a má radost.


A JE LÉPE ZAČÍT OD ZAČÁTKU NEBO OD KONCE?


Odpověď už známe.
Začít od konce se zdá nemožné, i když někteří to očividně zkoušejí.
Ale dost řečí!
Dejme si cíl, začněme na něm pracovat a radujme se z jeho dosažení.
Vemme ale v potaz, že život není jenom o honění se za cíli, cílevědomostí a o mudrováním, které jsem tu dnes předvedl,
ale je i o životě jako takovém, zjednodušeně o živém Bohu a živé lásce.


Začali jsme u Adama, a tak jsem skončil tématicky u Boha.
Bylo by asi nefér, abych napsal něco jiného.
Je to sice v rozporu s radami některých blogerů : piš to, co lidi zajímá, na co rádi slyší, buď trochu populistický, ať seš , co nejvíc čten.
Čtěte, co chcete.
To je na Vás.


Na závěr, jak jsem slíbil jedna báseň z doby, kdy mobilní telefony byly ještě na houbách a dovolat se milé, byl cíl nesnadný a uskutečnitelný pouze díky telefonnímu automatu.


NELÍTOSTNÝ NENASYTA

Přemlouvat automat,
věru lehké není.
Mince on túze rád,
dietu neocení.

Herbalife ho neobměkčí,
v břiše moje mince končí.
S úsměvem strojeným,
polyká mé jmění.

Mé oči na displeji,
2 se v 0 mění.
Není k uprošení,
hlas tvůj slyšet není.

Nelítostný nenasyta,
mě už více nenachytá.
Slova jemná budou znít,
pouze zvukovodem tvým.



Pěknou sobotu přeje PÍSMENKOVÝ BÁSNÍŘ
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama