DOVOLENÁ

24. června 2016 v 8:50 | PÍSMENKOVÝ BÁSNÍŘ |  Abeceda

Dovolená




To slůvko člověku zní v uších už od brzkých jarních měsíců.Probírají se nápady, kam letos pojedem.
Do hor nebo k vodě, na chalupu nebo na chatu mimo civilizaci. Případně naopak na poznávačku do rozpálených ulic velkoměst nebo romantických uliček dochovalých historických měst.
Z dalších nepřeberných možností, je naopak šance, vydat se za mírnějším klimatem do Skandinávie.
A nebo se tísnit na plážích v přímořských letoviscích?
Možností je hodně a jen si vybrat podle stavu peněženky,zdraví a věku.

Náš vztah k DOVOLENÉ se během času mění.

Když jsem byl malý, tak jako ocásek jsem bezděčně následoval své rodiče.Kam jeli rodiče, tam jsem jel já.
Bezstarost bytí.
V 6 nebo 7 letech Jugoška, taky dobrodružná cesta přes Slovensko, Ukrajinu, možná i Maďarsko do Moldávie.
Tam 3 týdny poznávání života v Kišinivě a okolí.
Rusky ani slovo, ale děti ty se domluví všude.A taky vzpomínky, jak chlapi seděli u vodky a ženy makaly.
Ale taky, že vřelost a štědrost je Rusům a Moldavanům vlastní.
A utržky vzpomínek, že jsem například poprvé v životě viděl čistotného kocoura, který chodil na WC.
Nejsem si jistý jest-li po sobě splachoval, ale už tohle bylo něco.
Za tři týdny jsem si taky oblíbil boršč a i když jsem dodnes nejedl tak dobrý, doposud jej vařím.


Pak už přišlo dospívání a osamostatnění se i v této oblasti života.

A přišli vandry s kamarády. Dát bágl na kolo a hurá do terénu.
A krása české krajiny, jak roviny, tak prudké stoupáky. Příjemnej pocit, kdy člověk dorazí na základnu, třeba chatu,
dá si ty špagety s kopcem kečupu, jí to z legrace dřívkem ze stromu, protože už vidličky nezbyli na všechny.
A takový prostý poznání, že není podstatný kde jsi, ale s kým.


Pak manželství a vlastní děti.
Člověk dává za vděk batolení se kolem chaty, pere plenky o sto šest v pračce, kterou používaly naše babičky.
První krůčky našich dětí v prostřené travičce. Pohoda, jindy perné chvilky, tu a tam nějaké úrazy, ztráty vnitřního vybavení chaty, ale stálo to za to.

A jak děti rostou i odvaha vydávat se opět za poznáváním našich krásných hor, proložené prohlídkou alpských velikánů.A vzhledem k finanční nedostupnosti nebo nechuťi vydávat větší peněžní obnos za lanovky, i velice důvěrnému seznámení se s alpskými tísícovkami.



Nebo zážitky, když se člověk v Řecku nechtíc být pouze ležákem u moře, vydává v parných třicítkách k Mytikasu a když lámanou angličtinou vysvětluje staříkovi u cesty svůj záměr výšplhat se až nahoru , ten se jen usmívá a říká, že je na to potřeba dva dny a někde přespat.

My ale zarputile míříme k vrcholu. i když směrem nahoru nepotkáváme živáčka a směrem dolu jde jenom jeden sympatický pár( mimochodem nestalo se mi, že bych ve vyšších patrech hor narazil na nesympatického morouse).

Horu nakonec nezdoláváme, samozřejmě, ale vidět to naživo, bez přibližovadla, je nádhera.
Navíc jsme si domněle pořídili překrásné obrazy do našeho starého fotoaparátu s filmem, který tam bohužel nebyl.
Pak cesta dolů a krása nechtěného, protože vlak údajně jedoucí podle jízdního řádu nejede.
Tak chytáme taxíka oktávku. Řek při naší zmínce, že tyhle auta se vyrábí v Čechách, tvrdošijně tvrdí, že je to německá značka. Zná naše fotbalisty Baroše, Nedvěda a další. Nakonec v pořádku dorážíme do našeho městečka a můžeme se přidat k místním povalečům.
Co dovolená, to znáte, to jedinečný zážitek.

Některým z nás, co stárnou, už ubývá sil, a komu ne, že?
Něteří proto už rezignují na nějaké daleké přesuny.
Chápu to.
Na druhou stranu, a mám to asi v genech, jsem rád , že mě cestovatelská vášeň neopouští.
Pro další zdárné dovolené je třeba udržovat v potřebné kondici i svou drahou polovičku.
Po tomhle soupisu už se těším na blížící se dovolenou.
Ať už vyrazíte kamkoli, přeji vám, co nejbarvitější zážitky a dobrou pohodu.
Písmenkový básníř.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama