E-MAIL

29. června 2016 v 18:45 | PÍSMENKOVÝ BÁSNÍŘ |  Abeceda

E-MAIL


Než jsem vzal do ruky tužku, tedy přesněji klávesnici, zagooglil jsem si ohledně E-MAILU na webu,
abych zjistil, kdy vlastně tento způsob komunikace spatřil světlo světa.
A byl jsem překvapen. Kdyby jste si tipli, že jej počítačový nadšenci vynalezli?
1980,1990,1995?
A kdy vznikl internet?

Exkurzi do minulosti bychom mohli začít v roce 1946, kdy vize počítačové sítě byla načrtnuta v jedné povídce.
Pak díky studené válce a nutné konkurenceschopnosti, spíše vedoucímu postavení na technologickém poli,
vznikla v únoru 1958 v USA agentura ARPA. Ta 29.října 1969 zprovoznila síť ARPANET, která propojovala univerzitní počítače v různých částech USA díky 4 uzlům.Systém byl decentralizovaný, tedy hůře napadnutelný.
INTERNET rok 1969 a e-mail, kdy ten se objevil ?
Předpokládal jsem, že později. Omyl.
Některé emailové systémy byly vlastně spouštěčem budoucích úvah o zavedení internetu.
Psal se rok 1965 a na střediskových počítačích, kde se více uživatelů mohlo připojit na jeden počítač, se začal využívat emailový systém. Zřejmě o rok později, tedy v roce 1966, se začal používat již síťový email,který umožňoval posílání zpráv mezi různými uživateli na různých počítačích.
Hlavní slovo ve vývoji počítačových sítí potom udává již zmiňovaná agentura ARPA ( od roku 1972 DARPA ).
Ještě dvě zajímavá data vážící se k emailu.
V roce 1971 vývojář Ray Tomlinson začíná využívat pro oddělování jména uživatele od jména stroje znak @.
A k všeobecnému rozšíření používání emailové komunikace veřejností,
dochází díky popularizaci služby HOTMAIL v roce 1996.

Tedy na letošek připadá kulaté 20.výročí .
Máte svůj email?
Možná ano, mladší generece asi řekne : "Mám, ale dnes už frčí rychlejší způsob komunikace; chodím tam tak jednou za měsíc, nejvýš".
A mají pravdu.A je pravda, že do určité míry je výhodné, když se člověk dozví nějakou dobrou zprávu, co nejdřív a může se z ní těšit.
Například za nás ( a to nejsem nějaký stařík ) byly mobilní telefony ještě v plenkách.
Takže zpráva, že se mi rodí syn, ke mě dolétla přes pevnou linku tak pozdě, že přes veškerou snahu, jsem dorazil, tak hodinu po porodu.Tehdy mí spolupracovníci mohli slavit a já se ještě kodrcal do nemocnice.
Má to i své nevýhody.
To, když ta zpráva je negativní a vy se s ní můžete o to déle stresovat.
Například včera vybuchly tři atentátníci na letišti v Istanbulu.
Přes Twiter se během pár minut, možná nejvýše desítek minut, začaly šířit obrázky, videa s komentáři.

Ale v zásadě, asi to máte taky tak, to jaký způsob komunikace člověk zvolí záleží na jeho momentální dostupnosti a praktičnosti.
Přesto, a to myslím nejsem staromilec, preferuji osobnější druh sdílení myšlenek a pocitů. Když mi někdo pošle email a je z něho cítit jeho upřímný zájem a něco, co vychází z něho, není to odfláknuté, jsem rád a sblíží mě to s odesilatelem.
V tom měly kouzlo pohlednice a ještě víc dopisy.
I dnes když si přečtu dopisy, co posílala moje svědomitější sestra rodičům, se pobavím.
Říká to něco o ní, o té době v níž jsme žili a tom vztahu, který jsme měli jeden k druhému a k rodičům.
Tak ani letos neodoláme, abychom neposlali nějakou tu kartičku svým blízkým.

Napadlo mě, že je ale jeden prostředek sdělování myšlenek, který zatím nebyl ničím překonán.
Víte jaký?
Povím vám o něm příště.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama