MEDVĚDICE a já ....
Lepší je potkat medvědici zbavenou mláďat, než hlupáka s jeho pošetilostí.
Medvědy mám rád.Chtěl bych je potkat ve volné přírodě, ale byl bych radši kdyby o mně nevěděli.
Natož představit si, že by byl zrovna v situaci, že by mu někdo násilně vzal jeho nunátko. To by asi mezi námi nevzniklo zrovna přátelské pouto.V takovém okamžiku mu něco vysvětlovat, by nebylo nic jednoduchého.
Ale ještě horší je, když se člověk v životě potká s hlupákem.
Proč?
Vysvětlit někomu, kdo je hloupý, že to , co říká nebo dělá, není zrovna nejchytřejší, není snadné.
Tady ani peníze nepomůžou.
Že medvěd má sílu a může udělat kolem sebe hodně paseky, mu nemusíme dlouze vysvětlovat. Naproti tomu lidem, kteří nejsou právě kdovíjak chápavý, nedochází , že druhé dráždí tím, co říkají nebo dělají.
Naopak mnohdy jsou mnohomluvní a zásobují druhé svými Cvachovskými moudry, aniž tuší, že ti druzí jich mají plné zuby.
Jak se s tím vypořádat?
1) Nebýt sám hlupákem.
2)Omezit kontakt s hlupáky na minimum.
3) Přijmout fakt, že jak já,tak i mé okolí se čas od času budeme chovat hloupě. (tedy bod 1 a 2 není možné beze zbytku naplnit).
A zde samozřejmě nemluvím o inteligenci.
Můžou být vzdělaní lidé, kteří v běžných situacích neumí s druhými jednat a vycházet a jiní se základním vzděláním,
to zvládají s noblesou.
Jsou chytří lidé, kteří když otevřou pusu, tak by se i dlaždič červenal a obyčejní lidé, kteří umí vystupovat příjemně a kultivovaně,mají to prostě v sobě.
Ale může to být i naopak.
Pouhý mozek prostě nerozhoduje.Spíš to, co mám v něm, v sobě, v srdci.
A to zase můžu ovlivnit, když PŘEMÝŠLÍM o věcech, lidech okolo sebe.
Ano , PŘEMÝŠLÍM a to někdy bolí, nic to ale nestojí, jenom úsilí.
A jsem ZASE u mozku, takže podléhám svým vlastním úvahám .....MOZEK JE VÁŽNĚ DAR , tak ať ho my, hlupáci, dobře používáme a vyhneme se medvědicím.
článek k téma týdne : "Jdi a kup si mozek"
Moc hezké. Hlavně ten závěr.