Falešný úsměv HLUBOKO UVNITŘ aneb francouzské fiasko

15. července 2016 v 2:28 | Lukíno |  Téma týdne

FALEŠNÝ ÚSMĚV HLUBOKO UVNITŘ aneb francouzské fiasko



Neměl jsem možnost vyjádřit se k tématu minulý týden, jelikož jsem dovolenkoval a mými jedinými přáteli byly hluboké hvozdy a vysychající potůček, takže dosažitelnost jakýchkoliv sítí, byla pouhou iluzí.
Díky tomu jsem si ale mohl srovnat myšlenky a pobaveně zjistit, že sloučením obou názvů témat týdne, vzniká právě ten námět, o kterém bych chtěl psát.

Fotbal v uplynulém měsíci zaměstnával mysl nejednoho fotbalového nadšence, mě nevyjímaje. Již dávno nejsem tím bláznem, který by prožíval každý dotek míče a trhal si vlasy při každé napovedené akci ( po letošním fiasku by mi jich příliš nezbylo ).

Co bylo příčinou neúspěchu českého fotbalového týmu?

Na tiskové konferenci svolané a spolukomentované neoblíbeným předsedou FAČR Miroslavem Peltou se nehloubkově komentovalo účinkování mužstva ve Francii. Zlehčování jako vždy....Jen zápas s Turky nám nevyšel, kdybychom zvládli první desetiminutovku a dali naopak gól my, tak bychom ještě byli na EURU a nehovořilo se o neúspěchu ...., blablabla.





A co trenér?
Z toho Vrby, který sršel entuziasmem a někdy jsem se bál, že vtrhne na trávník, oblékne kopky a těm mlaďochům ukáže zač je toho loket, tu stál pro mě skomírající člověk bez hlubšího zájmu o věc. Po pár dnech rozjetá akce Machačkala ukázala důvod jeho nezájmu.


Nechci si zde stoupat na tenký led dohadů, zda trenér Vrba věděl či nevěděl o zájmu o jeho služby před Eurem ( velmi pravděpodobně věděl ) a jest-li to ovlivnilo jeho práci ( velmi pravděpodobně neovlivnilo ).
Taky je naivní si myslet, že sebelepší trenér dokáže ovlivnit formu všech hráčů a zajistit, aby začali hrát v špičkových klubech a pak to zúročili na reprezentačním poli.

Co se asi odehrávalo HLUBOKO UVNITŘ tohoto člověka?
A v čem tkvěl úspěch a nebo naopak neúspěch tohoto trenéra?

Dle mého skromného názoru se ukázalo, že dobrý ligový trenér neznamená automaticky dobrý turnajový reprezentační lodivod.
Taky , že když v klubu preferuji odvážný, líbivý útočný styl, neznamená, že jej budu uplatňovat v národním mužstvu.
Vrba, který byl náročný v klubu, se stal kalkulujícím na mezinárodní scéně.
Nechtěl dostat výprask od úrovní klesajících Španělů, kteří nebyli v nejlepší formě , tak zvolil zanďoura alá Prešov.
0 bodů, 0 sympatií.
Chorvaťi si díky svým všeho schopných fans po více než 70 minutách pohodové jízdy a bezkrevného výkonu Čechů, řekli o remízu a darovali možnost iluzorního bodu za nic.
A paradoxně po nejlépe odehraném poločase s Turky ( již pokolikáté dostali reprezentanti jako první gól a Sparta v tom taky byla "dobrá"), přišel utrápený a bez většího odporu hraný druhý poločas.

Sečteno potrženo : 1 bod a nejhorší projev mužstva za posledních 40 let ( kromě MS 1982 ve Španělsku ).
A Pelta prohlašuje : mi za trenérem stojíme, kabina fungovala dobře ....... a trenér za pár dní tradá Rusko.


Z fotbalu a i jiných činností se někdy dělá věda.
A někdy není lehké určit, co se odehrává hluboko uvnitř člověka, a který úsměv je upřímný, a který falešný.

Co si myslím o Pavlu Vrbovi?

Stále je to ambiciozní trenér , který si trochu spálil prsty, což by mu paradoxně mohlo pomoci, aby svůj nos nosil oněco méně vysoko a mohl tak s deklamovanou pokorou a spolupracující ruskou kamandou, začít hrát útočným a efektivním stylem.

A CO MÁ HLUBOKO UVNITŘ SEBE PAVEL VRBA?

To si netrofnu říci. FOTBAL JE SICE KRÁSNÁ HRA,ale poměrně jednoduchá, málokdy se z ní dají usuzovat hodnoty člověka.

Přesto se někdy bezděčně člověk prozradí, když je mimo světla reflektorů.
Mám jednu takovou perličku spojenou s osobou Pavla Vrby.
Bylo to kouzlo nechtěného.
Zápas minulého ročníku Dukla - Sparta. 2:1 pro Duklu. Rozhodčí Kocourek nesmyslně píská pokutový kop a zajišťuje možnost Spartě ,aby zápas splichtila. Celý stadion stojí, mnoho z diváků píská. Já vzhledem nehoráznosti penalty ostentativně odcházím z hlavní tribuny. Ale nedá mi to a poočku sleduji exekutora Dočkala před kopem.
Podívám se nahoru do VIP boxů a kdo tam není : Pavel Vrba s jeho typicky pobaveným úsměvem.
V té chvíli si říkám : Je ten úsměv falešný nebo ironický? Co si o té situaci myslí?
Není to spíš k pláči?

Nevím, co měl uvnitř , ale tak nějak mi to nesedělo.
Stejně jako mi nesedělo jeho rádoby pro mě zbabělé a sobecké opuštění reprezentační lavičky, kdy se ohlížím na sebe až na prvním místě.
A to mi říká něco o jeho charakteru a taky naznačuje, co částečně vedlo k jeho a reprezentáčnímu fiasku na pro mě nepříliš výrazném EURU.

Článek k tématu týdne "Hluboko uvnitř"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Fredy | Web | 15. července 2016 v 9:10 | Reagovat

to je pravda :-)

2 Jana | E-mail | Web | 15. července 2016 v 14:06 | Reagovat

Waw, doposud jsem nenašla zajímavejší článek o fotbale :)

3 Lukáš Hála | 16. července 2016 v 17:13 | Reagovat

Tak to jsem potěšen .... zvlášť od něžnějšího pohlaví je to pochvala dvojnásobná :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama