Jájství

24. září 2016 v 5:54 | Lukíno |  Téma týdne

JÁJSTVÍ


"Prvně jsi ty, pak zase ty, pak dlouho nic a pak ty ostatní", vtloukal toto moudro v dětském filmu herec Miloš Kopecký jednomu adolestcentovi.

Zdá se mi, že tato poučka je dnes méně přímočarými způsoby vtloukána do hlav nás všech.
Hledání svých zájmů se stalo tak nedílnou součástí našeho uvažování, že už si ani nejsme vědomi, že to co říkáme nebo děláme, je sobecké nebo přinejmenším příliš zaměřené na sebe.

To samozřejmě, ale neznamená, že bychom o sobě neměli přemýšlet. Naopak.
Dá se říct,že už od velice raného věku mě fascinovalo, že mám šanci existovat jako svébytný jedinec. Jsem jen zrnko v moři písku, když bych nebyl, nic se nestane, ale přeci mám ten dar osobní existence.
Zároveň je tady spousta jiných "existencí", které řeší podobnou potíž a otázku :
KDO VLASTNĚ JSEM?


Ona to vlastně potíž není, naopak je to vzrušující hledání sebe sama.

Na co jsem přišel?




Asi neřeknu nic objevného, že i já jsem tím, kým jsem, díky tvarování a působení mých rodičů a prostředí, ve kterém žiji od mala až do teď.
Rodiče,prarodiče,praprarodiče,prapraprarodiče a taklhle bych mohl praprovat až po Adama, mně, a nejenom mně, předali nějakou genetickou výbavu, k tomu ti nejbližší přibalili nějaké ty společné prožitky a díky tomuto jedinečnému utváření jsem tu JÁ a podobně i TY a TY a také TY a TY .....

Řekl bych,že když člověk dospívá a to je samozřejmě u každého jinak ( říká se, že holky jsou v tom rychlejší) , no zkrátka během dospívání si člověk intenzivněji uvědomuje a ujasňuje, kdo vlastně je, prožívá se a hledá se.
Je to asi spojeno i s tělesnýma změnama, kluci jsou samá ruka, samá noha, tu a tam akné, holky jak by smet, k tomu ještě kluci začínají mužnět, z mutantů se stávají chlapi a dívky ženští a tak se někdy z ošklivých káčátek stávají stepilé laně. To jsem se, ale poeticky rozněžněl!
Podstatnější je ale to, co se odehrává UVNITŘ mladých. Člověk se hledá a objevuje, kdo vlastně je.


CO JSEM TEDY ZA TĚCH ČTYŘICET LET ŽIVOTA ZJISTIL?





Za mého mládí ještě frčely seznamky a inzeráty typu : 20letý, nezadaný, sympatický, komunikativní, se smyslem pro humor a finančně zabezpečený hledá ......
Já jsem zjistil, že je poměrně komplikované definovat, kdo vlastně jsem.
A to nejenom proto, že na rozdíl od zmiňovaných inzerátů, jsem u sebe našel i nějaké ty negativní rysy, ale prostě si myslím, že člověk je tvořen daleko více věcmi, které se nedají přesně změřit, vydefinovat a popsat.
Přes všechny tyto záludnosti a rozporuplnosti stojí za to najít se a získat určitou životní stabilitu.
Jaký tedy jsem?
Celkem optmistický člověk, který se snaží v sobě i v druhých hledat to dobré, emotivní, někdy přehnaně, někdy naopak strnulý, se smyslem pro humor ( jak řekla moje dcera, ach to mě těší ), někdy dost trapný, když se snaží být vtipný a nejde mu to, také zarputilý, stojící si za svým, někdy zvlášť pro mé děti otravně zásadový, někdy velkorysý ......
A takhle bych mohl pokračovat v hlubokém či méně hlubokém rozboru své osobnosti. Myslím si, že každého z nás tvoří podstatné a méně podstatné věci, ale celé to tvoří jedinečný celek, který se nazývá ČLOVĚK.

Mimochodem Adam hebrejsky znamená ČLOVĚK a člověk, jak známo byl utvořen k Božímu obrazu.
A i Bůh má svou osobnost, kterou zná, ví kdo je a nenechává si to pro sebe.
Proto je možné o něm vědět nejenom, že jeho jméno je Jehova nebo Jahve ( hebrejsky JHVH ) a že toto jméno znamená "PROKÁŽI SE BÝT TÍM, ČÍM SE PROKÁŽI BÝT" neboli, že Bůh se vůči ostatním projeví takový, jaký je a to k prospěchu celého stvoření, ale , že má i přitažlivé vlastnosti.
A s tím byl srozuměn už Mojžíš.
Když třímal v ruce druhé kamenné tabulky, na které mělo být napsáno desatero, Bůh o své osobnosti, řekl tato slova :

JEHOVA,JEHOVA, BŮH MILOSRDNÝ A MILOSTIVÝ, POMALÝ HNĚVU A HOJNÝ V MILUJÍCÍ LASKAVOSTI A PRAVDĚ,
ZACHOVÁVAJÍCÍ MILUJÍCÍ LASKAVOST PRO TISÍCE, PROMÍJEJÍCÍ PROVINĚNÍ, PŘESTUPEK A HŘÍCH, ALE ROZHODNĚ NESPROSTÍ TRESTU, A PŘIVEDE TREST ZA PROVINĚNÍ Z OTCŮ NA SYNY A NA VNUKY, A NA TŘETÍ GENERACI A NA ČTVRTOU GENERACI V PŘÍPADĚ, TĚCH, KDO HO NENÁVIDÍ. ( 2.MOJŽÍŠOVA 20:5,34:6,7)

Pro mě je, ale ještě podstatnější, že Bůh se nejen nadefinoval jaký je, ale v praxi to prokázal.
Když čteme Bibli a vnímavě se díváme kolem sebe, můžeme to poznat.

Nechci, aby to působilo jako nějaká náboženská propaganda, ale spíš jsem chtěl ukázat, co mě a některé další lidi utváří.
Prostě to kdo jsme, ovlivňuje s kým jsme a kým chceme být.

A tím se dostávám na začátek.
Mým přáním je, abych co to jde, v sobě potlačoval své JÁJSTVÍ, a naopak byl, jak říká Bible, příjemný ze stanoviska Boha a lidí a zpětně , to bude a je příjemné i mně.
Tak to jsem já a co vy?
TOPlist
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama