Fanatismu bič II

18. ledna 2017 v 12:00 | Lukíno |  Téma týdne
FANATISMU BIČ - II.část


A co Abraham, byl fanatik?
A zase něco ze života.
Představte si, že jste Abrahamův sloužící a teď zaslechnete, jak Bůh Abrahamovi říká:

"Vezmi, prosím, svého syna, svého jediného syna, kterého tolik miluješ, Izáka, a vydej se na cestu do země Moria a tam ho obětuj jako zápalnou oběť na jedné z hor, kterou ti označím."

Úplně tebou hrkne! To snad Bůh nemyslí vážně! Tak dlouho můj pán čekal na narození Izáka ..... tolik ho miluje .....
a Bůh to ví,a přesto po něm chce takovou oběť .... to je divné a nechutné .....

Proto tě překvapuje, že tvůj pán poslušně brzy ráno vstává, naštípe dříví, vezme svého syna, kterému je tehdy okolo 25 let,
tebe a ještě jednoho sloužícího a vydáváte se do místa určení.
Uběhnou mučivé dva dni a teprve až třetího dne se před vámi začíná tyčit hora v zemi Mória. Abraham vám sloužícím říká, aby jste zůstali na místě, že on a mladík půjdou úctívat na horu a VRÁTÍ SE .
Vrátí se ? Vrátí se, bliká ti hlavou. To určitě !!! Jak to Abrahama mohlo vůbec napadnout poslechnout v tomhle Boha, to je ale fanatik !!! Bůh, to je pěknej cynik a sadista, to jsem si o něm nemyslel .....


Ubíhají dlouhé minuty nejistoty. Po nich už zdálky vidíš sestupovat Abrahama, který se objímá se svým synem. Něco si právě vyprávějí a vřele se na sebe usmívají.
Myslíš si vskrytu : " Tak si to rozmyslel, já věděl, že není takový fanatik ...."

Co se dozvíš pak, tě ale překvapí.
Abraham a Izák kráčeli nahoru. Izák, který nese dříví k zápalné oběti, se svého otce ptá, že mají všechno, co potřebují, ale pouze obětní zvíře jim chybí.
Abraham mu říká, že Bůh si svou oběť opatří na své hoře. Pak postaví oltář, naskládají na něj dříví, Abraham vezme Izákovi ruce a nohy, sváže je a on bez známek odporu je položen na dříví. Abraham se nyní v naprosto soustředěném, citově vypjatém okamžiku, chystá podříznout Izáka. Je rozhodnut to udělat!

V tomto okamžiku volá anděl z nebe a říká :
"Nevztahuj ruku proti tomu chlapci a vůbec nic mu nedělej,neboť nyní opravdu vím, že jsi bohabojný, protože jsi mi neodepřel svého syna, svého jediného."

Pak se plní to, co Abraham, muž víry, řekl. Bůh skutečně opatřil pro sebe svou oběť. Tam daleko v popředí uviděl berana zachyceného v houštině, kterého posléze obětoval místo svého syna Izáka.

Tak, oddychnem si. Všechno dobře dopadlo.
Ale otázka, zda byl Abraham fanatik, tu zůstává. Byl nebo nebyl?
Vaše názory se jistě budou různit, to je normální.
Pokud ale vezmeme v úvahu všechna fakta a dokonce jiné části Bible, které dovysvětlují některé podrobnosti týkající se tohoto konkrétního případu, zjistíme, že Abraham měl především nezlomnou víru a že miloval opravdově Boha, což se skutky mimo jiné prokázalo tím, že zamýšlel obětovat Izáka.
Tak jenom k dokreslení.
Izák se Abrahamovi narodil, když mu bylo 100 let a on moc dobře věděl, že to nebylo samo sebou. Izák byl očekávané, vytoužené dítě a sám Bůh umožnil, aby se v tak pokročilém věku Abrahamovi a jeho manželce Sáře narodil.
Bůh Abrahamovi slíbil, že bude mít mnoho potomků prostřednictvím právě Izáka. Izák v době, kdy měl být obětován ještě nebyl ženatý a neměl děti.
Abraham proto věřil, že Bůh musí nějak zajistit, aby Izák žil, i kdyby ho obětoval. Jak uvažoval odhaluje biblický text v Hebrejcům 11:17-19 :
Vírou Abraham, když byl zkoušen, vlastně obětoval Izáka, a muž, který rád přijal sliby, se pokoušel obětovat [svého] jediného zplozeného [syna],ačkoli mu bylo řečeno: "Co bude nazváno 'tvé semeno', bude prostřednictvím Izáka."
Počítal však, že Bůh je schopen dokonce ho vzbudit z mrtvých; a odtud ho také obrazným způsobem skutečně přijal.

Ano, Abraham důvěřoval Bohu natolik, že věřil, že Bůh mu může Izáka vzkřísit z mrtvých, a to přesto, že se to podle Bible, do té doby ještě nikdy nestalo.
A zde se samozřejmě dostáváme na další rozcestí. Někdo řekne, že mrtví se nikdy nevrátili, jiný řekne, ale v Bibli je několik případů, kdy byl lidem vrácen život a jednalo se i o malé děti, které zemřeli svým rodičům.

Na příkladu Abrahama a Ježíše jsem chtěl jenom demonstrovat, že odsoudit někoho jako fanatika je jednoduché, ale pokud si dáme práci pochopit věci do větší hloubky, můžeme zjistit, že to minimálně není tak jednoznačné nebo že dokonce měli dobré důvody, proč jednali, tak jak jednali.

Tím samozřejmě neomlouvám jednání lidí, kteří kvůli svému politickému, náboženskému či jinému přesvědčení páchají zvěrstva na druhých. To je čirý fanatismus!

V posledním článku této série odhalím úžasnou propojenost mezi Abrahamem a Ježíšem a zamyslím se nad tím , zda jsem taky fanatik.



TOPlist
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pihovatá vopice | Web | 19. ledna 2017 v 9:08 | Reagovat

Pro mne je každý fanatik, kdo by dokázal obětovat ve jménu jakékoliv víry svého syna, ale naštěstí to byla jen zkouška, o čemž ale Abraham nevěděl. Takže podle mne fanatikem Abraham asi byl. Jenže zrovna včera jsem se dívala na televizi - Prima Zoom, a ze záznamu jsem sledovala velice zajímavý dokument pohanský Kristus http://zoom.iprima.cz/porady/pohansky-kristus

A nebyl to první doklad o tom, že Bible je různě přepsaná, aby se to jaksi hodilo do krámu. Takže závěrěm bych ještě dodala, že mezi věřícími je taktéž hodně fanatiků.

2 Lukíno | Web | 19. ledna 2017 v 13:01 | Reagovat

[1]: Díky za odkaz i komentář. Zaznělo tam mnoho tvrzení proti tvrzení.Člověk musí sám posoudit, čemu bude věřit. Ale upřímně, jakákoliv víra se nedá založit na pochybnostech, musím mít rozumné důkazy pro to čemu věřím a být křesťanem a přitom nevěřit v to, že Ježíš žil ..... to je celkem síla ... A že nejsou v soudobé literatuře zmínky o Ježíšovi není tak úplně pravda, není jich sice přehršle , ale jsou. Tak například  jeden z nejvýznamnějších římských historiků Tacitus (56-120 n.l.) ve svém díle Letopisy popisuje Římskou říši od roku 14 n.l. do roku 68 n.l. Napsal, že když v roce 64 vypukl v Římě požár, mělo se za to, že ho založil císař Nero. Dále uvedl, že Nero obvinil křesťany, aby potlačil tu pověst. Pak vysvětlil : "Původce (jejich) jména Kristus byl za vlády Tiberiovy prokurátorem Pontiem Pilátem popraven."(Letopisy, XV. kniha, 44, přeložili A.Minařík a A.Hartman.)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama